Život ve službě vědě a pokroku - Interview
Interview Pabla Bertazza s Ing. Otto Horským, CSc
Rozhovor byl veden ve španělském jazyce, originál rozhovoru je níže uveden.
Interview of Pablo Bertazza with Ing. Otto Horsky, CSc
The interview was conducted in Spanish, the original of the interview is given below.
Otto Horský, život ve službě vědě a pokroku
Juan Pablo Bertazza
23.09.2019
Peruánské velvyslanectví vyznamenalo českého inženýrského geologa Ottu Horského,
který kromě podílu na realizaci důležitých vodohospodářských a dálničních staveb obohatil
vzájemné přátelské vztahy obou zemí.
Minulý čtvrtek obdržel český vědec Otto Horský Řád „José Gregorio Paz Soldán“, který ocenil
jeho velký přínos pro kulturní, vědeckou a ekonomickou propagaci Peru v České republice.
Uvedený řád mu předala velvyslankyně Peru Liliana de Olarte de Torres Muga během
recepce pořádané na jeho počest v rezidenci peruánského velvyslanectví. Této akce se zúčastnili
velvyslanci a přátelé některých latinsko-amerických zemí a přátelé a příbuzní Otto
Horského.
Toto nejvyšší státní vyznamenání udělené Ministerstvem zahraničních věcí Peru, pojmenované
po významném peruánském diplomatovi, bylo uděleno renomovanému českému inženýrskému
geologovi, který pracoval na vodních stavbách, dálnicích, přehradách a vodních
nádržích. Horský, který žije v Brně, v 81 letech stále pracuje a často podniká pracovní cesty
do zahraničí. Realizoval inženýrsko-geologické práce pro výstavbu první dálnice, která spojuje
Prahu s Brnem, pracoval jako hlavní inženýr při výstavbě přehrady a přečerpávací vodní
elektrárny Dalešice, s nejvyšší přehradní hrází v České republice. Podílel se na rozšíření energetického
potenciálu vodní elektrárny Machu Picchu, měl na starosti geotechnické studie
umožňující realizaci vodní elektrárny Mantaro a v roce 2004 se zúčastnil expedice Titicaca,
která vyústila v důkladný historicko-geografický popis peruánského altiplana. Velvyslankyně
Peru v České republice to shrnuje takto:
"Za uplynulých padesát let kontaktů a spolupráce mnohokrát navštívil moji zemi, realizoval
mnoho studií a terénních průzkumných prací jako inženýrský geolog a zanechal za sebou
několik velmi užitečných knih o jezeře Titicaca a o celém regionu Puno. Nepochybně přispěl
k úspěšné zahraniční politice a k prohloubení dvoustranným vztahů mezi Peru a Českou republikou.
Přispěl ke zvýšení znalostí o Peru v oblasti kulturní, vědecké a ekonomické.“
Velvyslankyně Liliana de Olarte de Torres Muga zdůraznila, že v roce 2022 budou vztahy
mezi těmito dvěma zeměmi slavit sté výročí vzájemných kontaktů a spolupráce, a že je to
výborný moment k dalšímu prohloubení a růstu v oblasti vzájemných odborných a vědeckých
styků, k prohloubení rozvoje vědecko-technické spolupráce a rozšíření cestovního ruchu mezi
oběma zeměmi. Zdůraznila, že Otto Horský v Peru nejen studoval otázky týkající se životního
prostředí a vodohospodářských a energetických projektů, ale také se podíleli na významných
dílech, která jsou dnes v Peru realitou.
A tento muž narozený ve městě Prostějov, který je již součástí peruánské reality, zdůraznil,
že již od velmi útlého věku se začal zajímat o Peru. Ve věku patnácti nebo šestnácti let ho
začalo zajímat, jak Indiáni dnes v Peru žijí, jak žili Inkové, kteří měli tak bohatou kulturní
historii. Jeho zájem o Peru stále více rostl, až do té míry, že na konci vysokoškolského vzdělání
začal studovat španělštinu, která mu umožňovala korespondovat si s peruánskými univerzitami,
až mu nakonec v roce 1974 nabídli něco, co vypadalo jako sen: Odjet pracovat do
Peru a připojit se ke skupině pěti odborníků, kteří již byli vybráni za účelem vytvoření Technické
kanceláře v Limě. Ale tato lákavá nabídka, jak nám říká Horský, byla, jak se brzy ukázalo,
daleko významnější.
"Myslel jsem, že tato nabídka je vtip, ale o tři dny později mě zavolali z Prahy, aby mi řekli, že
nejen že se mohu připojit k této skupině pěti odborníků, ale že budu pověřen jejím vedením
jako ředitel. Jak pro mě velké překvapení!“
Pro Horského to znamenalo učinit jedno z největších a zásadních rozhodnutí v životě, změnit
na čas vlast a povolání. Do té doby řídil jako odborník velká díla v Československu. Samozřejmě
to nebylo snadné. Půl roku mu trvalo, než si zdokonalil španělský jazyk, složil z něj
zkoušky a musel získat technické a odborné znalosti z různých latinskoamerických zemí.
V přípravě na tuto misi byl natolik úspěšný, že kromě práce vedoucího Techniké kanceláře
byl záhy pověřen i diplomatickou funkcí v postavení komerčního atašé, což v uvedené době
bylo něco nevídaného, aby se geolog stal diplomatem.
Část zkušenosti z této práce v Peru vypráví Horský ve své knize Peruánské postřehy. A při
povídání o své práci na nejdůležitějších vodních dílech té doby na území Peru Horský vysvětluje,
že v případě Machu Picchu bylo myšlenkou vybudovat další podzemní kavernu, aby zde
mohlo být instalováno několik dalších generátorů, s cílem zvýšení výkonu hydroelektrárny.
Poté uvedl, že úkolem geotechnické expedice na Machu Picchu, vedené světovým odborníkem
Ing. Karlem Drozdem, bylo poskytnout geotechnická data potřebná pro zpracování projektu
a vybudování bezpečného díla. Kromě ocenění peruánským státním vyznamenáním si
Horský vysoce váží získaných přezvísek. V předmluvě k jeho knize Incawasi – sídlo bohů od
předchozího velvyslance Peru Alberta Salase Barahony je poprvé označen jako Peruanista. Na
Kubě ho vzhledem k jeho vysokým geologickým znalostem nazývali Doktor masivu.
"Jak se doktor orientuje v lidském těle, tak se ihned orientuji ve skalím masivu a to i
v případech, kdy území bylo postiženo nějakými katastrofami, jako jsou zemětřesení nebo sesuvy.
Mám zvláštní schopnost proniknout do nitra země a i bez terénních průzkumných prací
a kvalifikovaně odhadnout, co se pode mnou nachází a vyvodit z toho odborné závěry.To bezesporu
svědčí o mém citovém vztahu k zemi, jejíž se cítím součástí, v níž posléze zůstávají na
věky moje trvalé stopy.“
A ačkoliv provádění takové pečlivé práce vyžaduje hodně kázně a vědecké přesnosti, Horský
si nacházel čas k přemýšlení o životě a smrti a o otázkách, které nemají jedinou odpověď.
Všiml si, že v chování Indiánů bylo něco, co ho motivovalo, aby uvažoval o svém vlastním
způsobu bytí.
"Viděl jsem jednou na hřbitově, jak po pohřbu nějakého významného Indiána se sešla kolem
jeho hrobky celá rodina a mnoho známých. Celý týden seděli kolem hrobky v družné zábavě a
popíjeli pivo, aby dali najevo, jak dobře je mu již v nebi. Ano, ano, to ve mně vzbudilo hodně
pozornosti, tak by tomu mělo být.“
Co ještě i dnes Horský zdůrazňuje z té anekdoty, která jím tolik pohnula, je vztah Indiánů
ke konečnosti. Protože podle jeho názoru by to, co určuje život, neměla být otázka smrti, ale
ta, zda plníme úkol, se kterým jsme na tuto zemi přišli. A podle jeho velké trajektorie není
pochyb o tom, že Horský daleko svůj úkol překročil.
Zdroj: Radiodifusión Checa 7, Radio Prague International
URL: https://www.radio.cz/es/rubrica/notas/otto-horsky-una-vida-al-servicio-de-la-ciencia-yel-
progreso. © Copyright 1996–2019 Radio Prague International
Otto Horský s řádem Comendador Juan Pablo Bertazza, Radio
Prague Internacional. Otto Horský s řádem Comendador Juan Pablo Bertazza, Radio Prague Internacional.
Otto Horský s řádem Comendador Juan Pablo Bertazza, Radio Prague Internacion
Juan Pablo Bertazza
23.09.2019
Peruánské velvyslanectví vyznamenalo českého inženýrského geologa Ottu Horského, který kromě podílu na realizaci důležitých vodohospodářských a dálničních staveb obo-hatil vzájemné přátelské vztahy obou zemí.
Minulý čtvrtek obdržel český vědec Otto Horský Řád „José Gregorio Paz Soldán“, který oce-nil jeho velký přínos pro kulturní, vědeckou a ekonomickou propagaci Peru v České republi-ce. Uvedený řád mu předala velvyslankyně Peru Liliana de Olarte de Torres Muga během recepce pořádané na jeho počest v rezidenci peruánského velvyslanectví. Této akce se zú-častnili velvyslanci a přátelé některých latinsko-amerických zemí a přátelé a příbuzní Otto Horského.
Toto nejvyšší státní vyznamenání udělené Ministerstvem zahraničních věcí Peru, pojmeno-vané po významném peruánském diplomatovi, bylo uděleno renomovanému českému inže-nýrskému geologovi, který pracoval na vodních stavbách, dálnicích, přehradách a vodních nádržích. Horský, který žije v Brně, v 81 letech stále pracuje a často podniká pracovní cesty do zahraničí. Realizoval inženýrsko-geologické práce pro výstavbu první dálnice, která spoju-je Prahu s Brnem, pracoval jako hlavní inženýr při výstavbě přehrady a přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, s nejvyšší přehradní hrází v České republice. Podílel se na rozšíření ener-getického potenciálu vodní elektrárny Machu Picchu, měl na starosti geotechnické studie umožňující realizaci vodní elektrárny Mantaro a v roce 2004 se zúčastnil expedice Titicaca, která vyústila v důkladný historicko-geografický popis peruánského altiplana. Velvyslankyně Peru v České republice to shrnuje takto:
"Za uplynulých padesát let kontaktů a spolupráce mnohokrát navštívil moji zemi, realizoval mnoho studií a terénních průzkumných prací jako inženýrský geolog a zanechal za sebou několik velmi užitečných knih o jezeře Titicaca a o celém regionu Puno. Nepochybně přispěl k úspěšné zahraniční politice a k prohloubení dvoustranným vztahů mezi Peru a Českou re-publikou. Přispěl ke zvýšení znalostí o Peru v oblasti kulturní, vědecké a ekonomické.“
Velvyslankyně Liliana de Olarte de Torres Muga zdůraznila, že v roce 2022 budou vztahy mezi těmito dvěma zeměmi slavit sté výročí vzájemných kontaktů a spolupráce, a že je to výborný moment k dalšímu prohloubení a růstu v oblasti vzájemných odborných a vědeckých 46
styků, k prohloubení rozvoje vědecko-technické spolupráce a rozšíření cestovního ruchu mezi oběma zeměmi. Zdůraznila, že Otto Horský v Peru nejen studoval otázky týkající se životního prostředí a vodohospodářských a energetických projektů, ale také se podíleli na významných dílech, která jsou dnes v Peru realitou.
A tento muž narozený ve městě Prostějov, který je již součástí peruánské reality, zdůraznil, že již od velmi útlého věku se začal zajímat o Peru. Ve věku patnácti nebo šestnácti let ho začalo zajímat, jak Indiáni dnes v Peru žijí, jak žili Inkové, kteří měli tak bohatou kulturní historii. Jeho zájem o Peru stále více rostl, až do té míry, že na konci vysokoškolského vzdě-lání začal studovat španělštinu, která mu umožňovala korespondovat si s peruánskými uni-verzitami, až mu nakonec v roce 1974 nabídli něco, co vypadalo jako sen: Odjet pracovat do Peru a připojit se ke skupině pěti odborníků, kteří již byli vybráni za účelem vytvoření Tech-nické kanceláře v Limě. Ale tato lákavá nabídka, jak nám říká Horský, byla, jak se brzy uká-zalo, daleko významnější.
"Myslel jsem, že tato nabídka je vtip, ale o tři dny později mě zavolali z Prahy, aby mi řekli, že nejen že se mohu připojit k této skupině pěti odborníků, ale že budu pověřen jejím vedením jako ředitel. Jak pro mě velké překvapení!“
Pro Horského to znamenalo učinit jedno z největších a zásadních rozhodnutí v životě, změ-nit na čas vlast a povolání. Do té doby řídil jako odborník velká díla v Československu. Sa-mozřejmě to nebylo snadné. Půl roku mu trvalo, než si zdokonalil španělský jazyk, složil z něj zkoušky a musel získat technické a odborné znalosti z různých latinskoamerických zemí. V přípravě na tuto misi byl natolik úspěšný, že kromě práce vedoucího Techniké kanceláře byl záhy pověřen i diplomatickou funkcí v postavení komerčního atašé, což v uvedené době bylo něco nevídaného, aby se geolog stal diplomatem.
Část zkušenosti z této práce v Peru vypráví Horský ve své knize Peruánské postřehy. A při povídání o své práci na nejdůležitějších vodních dílech té doby na území Peru Horský vysvět-luje, že v případě Machu Picchu bylo myšlenkou vybudovat další podzemní kavernu, aby zde mohlo být instalováno několik dalších generátorů, s cílem zvýšení výkonu hydroelektrárny. Poté uvedl, že úkolem geotechnické expedice na Machu Picchu, vedené světovým odborní-kem Ing. Karlem Drozdem, bylo poskytnout geotechnická data potřebná pro zpracování pro-jektu a vybudování bezpečného díla. Kromě ocenění peruánským státním vyznamenáním si Horský vysoce váží získaných přezvísek. V předmluvě k jeho knize Incawasi – sídlo bohů od předchozího velvyslance Peru Alberta Salase Barahony je poprvé označen jako Peruanista. Na Kubě ho vzhledem k jeho vysokým geologickým znalostem nazývali Doktor masivu.
"Jak se doktor orientuje v lidském těle, tak se ihned orientuji ve skalím masivu a to i v případech, kdy území bylo postiženo nějakými katastrofami, jako jsou zemětřesení nebo se-suvy. Mám zvláštní schopnost proniknout do nitra země a i bez terénních průzkumných prací a kvalifikovaně odhadnout, co se pode mnou nachází a vyvodit z toho odborné závěry.To be-47
zesporu svědčí o mém citovém vztahu k zemi, jejíž se cítím součástí, v níž posléze zůstávají na věky moje trvalé stopy.“
A ačkoliv provádění takové pečlivé práce vyžaduje hodně kázně a vědecké přesnosti, Hor-ský si nacházel čas k přemýšlení o životě a smrti a o otázkách, které nemají jedinou odpověď. Všiml si, že v chování Indiánů bylo něco, co ho motivovalo, aby uvažoval o svém vlastním způsobu bytí.
"Viděl jsem jednou na hřbitově, jak po pohřbu nějakého významného Indiána se sešla kolem jeho hrobky celá rodina a mnoho známých. Celý týden seděli kolem hrobky v družné zábavě a popíjeli pivo, aby dali najevo, jak dobře je mu již v nebi. Ano, ano, to ve mně vzbudilo hodně pozornosti, tak by tomu mělo být.“
Co ještě i dnes Horský zdůrazňuje z té anekdoty, která jím tolik pohnula, je vztah Indiánů ke konečnosti. Protože podle jeho názoru by to, co určuje život, neměla být otázka smrti, ale ta, zda plníme úkol, se kterým jsme na tuto zemi přišli. A podle jeho velké trajektorie není pochyb o tom, že Horský daleko svůj úkol překročil.
Zdroj: Radiodifusión Checa 7, Radio Prague International
URL: https://www.radio.cz/es/rubrica/notas/otto-horsky-una-vida-al-servicio-de-la-ciencia-y-el-progreso. © Copyright 1996–2019 Radio Prague International
