Triptych "SENO" Hieronymuse Bosche
HIERONYMUS VON BOSH
Hieronymus Bosch (1450 -1516). Nizozemský malíř pravým jménem Hieronimus von Aeken (jeho jméno je odvozeno od města s-Hertogenbosch). Pocházel z malířské rodiny – i jeho dědeček a strýcové byli malíři. Hodně z jeho děl je věnováno hříchu a lidským morálním selháním. Bosch maloval démony, pololidské bytosti, aby evokoval strach a zlo ukryté v člověku. Proslavil se zejména triptychy (nejslavnější je jeho Zahrada rajských potěšení . Jako první vytvořil a pracoval se světem snů, fantaskních bytostí, nočních můr a strachů, který reagoval na tehdejší středověké náboženské představy (o hříchu, přirozeně hříšném lidstvu, peklu a věčném zatracení).
Fůra sena nebo Vůz sena (se senem) je první z velkých triptychů namalovaných nizozemským mistrem Hieronymem Boschem v letech 1500–1502, který otvírá nejcharakterističtější období jeho tvorby. Tématem triptychu se stala nicota života – fůra sena v pojetí středověkého vlámského přísloví „Svět je kopec sena, každý si z něj bere, co chce.“
Triptych má na výšku 135 cm, centrální obraz na šířku 100 cm a boční křídla 45 cm. Originál je k vidění v Pradu a existuje též kopie umístěná v El Escorialu.
Popis
Kompozice otevřeného triptychu typicky pro Bosche zachycuje dějiny života zleva doprava. Na levém křídle je zachycen ve třech momentech Eden, při stvoření lidí, při prvotním hříchu a při vyhnání. Na ústředním obraze je vůz s fůrou sena tažený stvůrnými bytostmi do pekla. Z fůry sena se snaží lidé urvat část nákladu. V průvodu nechybí papež ani císař, kteří jediní jedou na koni hned za vozem. Na fůře potom stojí stvůra namalovaná monochromaticky představující ďábla a anděl, který jediný si povšiml Spasitele v oblaku nad fůrou. Záhadou zůstává zakomponovaná ne každým viditelná hlava spočívající pravou tváří na fůře sena, s pátravým, opovržlivým pohledem a s údivem na dění kolem. Pravé křídlo potom představuje peklo, kde jsou monstra, která vznikla složením částí různých živočichů a rostlin.
Vlevo Poutník vyobrazený na venkovních křídlech triptychu., uprostřed Fůra sena, Peklo - pravé křídlo
Když byl v madridském Pradu restaurován po záměrném poškození kyselinou triptych „Zahrada pozemských rozkoší“, objevil restaurátor Michael Keie v hlubších vrstvách barvy záhadné znaky. Jeho pokus dešifrovat záhadné symboly zavede čtenáře až do místa původu obrazu, do brabantského města, kde Svatá inkvizice v Boschově době pořádala hony na všechny domnělé kacíře.
V případě obrazu Seno jde zřejmě nejen o malbu hlavy v hlubší vrstvě, ale o promyšlenou kamufláž.
Každá část triptychu vypravuje svůj příběh a na první pohled je těžké uhodnout jeho pravé poselství. Člověk v něm vidí jen to, co chce vidět. Jsou tam skrytá poselství, která dráždí fantazii. Na tehdejší dobu odvážná tvrzení a kacířské myšlenky. Jenže jak je dokázat?
Autor obrazu nechtěl přijít do konfliktu se svatou inkvizicí, proto sebe jako tvůrce obrazu skryl na vrchol fóry sena a celkem s opovržením, nedá se říci, že s údivem, pohlíží shora na chamtivou společnost složenou ze všech vrstev, včetně papeže a císaře, To byl na tu dobu velmi odvážný čin, neboť doba byla temná a každý si musel dávat pozor na to, co říká, co dělá, nebo jinou formou kritizuje.
Přemýšlím o tom, jestli snad jde o nějaké skryté poselství, které dráždí moji fantasii. O to více, že více než třicet roků jsem se každý den díval na tento obraz, visící v mé pracovně. Samozřejmě, jde o velmi dobře provedenou kopii, zakoupenou někdy začátkem devadesátých let na bleším trhu v Madridu. Před pár dny jsem si musel výjimečně ustlat lože v mé pracovně. Druhý den po probuzení se z postele dívám šikmo na předmětný obraz a ustrnul jsem v údivu. Z vrcholu kupky sena na ústředním obraze uprostřed se na mě zcela zřetelně dívala ležící hlava muže, možná výběrčího daní, nebo snad se jedná o tajný autoportrét autora obrazu? A dívá se samozřejmě stále. K jejímu spatření není třeba fantazie, ale změna způsobu pohledu. Místo soustředěného obdivu andělské bytosti a ďábla, sedících na vrcholu kupky sena a na spasitele v oblacích nad fůrou je třeba pohledem zabrousit na jasně viditelné oči a ústa a snad vám poděkuje svým pohledem sám zakamuflovaný autor obrazu. Podle toho se lze domnívat, že malíř byl vzhledem ke kritice tehdejší společnosti a zejména tehdejší „vrchnosti“ a svaté církve a inkvizice pod stálým dohledem a měl vážné důvody nedávat autorství obrazu příliš najevo.
EL BOSCO (HIERONIMUS VON AEKEN BOSCH (1450? – 1516). DLE UMĚLÉ INTELIGENCE A DLE INTERNETU
Poznámka: není mi známo, jestli již někdo toto malé důležité skryté tajemství objevil. Zakamuflovanou hlavu lze nejlépe spatřit, když zaměříte pohled na oko pod hlavou sedící postavy a na oko pod jeho zadnicí či koleny. Poté stočte pohled na nos a ústa hlavy nad špičkami nohou sedící postavy.Budete odměněni hloubavým a přemýšlivým pohledem snad samého Hieranimuse Bosche.(uvedeno v odkazu Bosch k publikování)
Heno - Hieronimus Bosch počítačem,malováním, upravený detail hlavy.jpg
.
Na tomto vyobrazení hlavy na kupce sena jsou zřetelně viditelné oči, nos a zejména ústa.
On this depiction of the head on the buyer of hay are clearly visible eyes, nose and especially mouth.
En esta representación de la cabeza sobre el comprador del heno, hay ojos claramente visibles, la nariz y especialmente la boca.
He buyer on the buyer of hay a tarlannaah hian mit, hnar leh a bik takin hmui te chu chiang taka hmuh theih a ni.
Sur cette représentation de la tête sur l'acheteur de foin, les yeux, le nez et surtout la bouche sont clairement visibles
На этом изображении головы на покупателе сена явно видны глаза, нос и особенно рот
ČÍST KOMPLEXNÍ INFORMACE O SKRYTÉM TAJEMSTVÍ TRIPTYCHU HENO
READ COMPREHENSIVA INFORMATION
LEER INFORMACIÓN COMPRENSIVA
Závěrečná poznámka:
Zatím jsem nikoho nenašel, aby při pohledu na vrchol kupy sena uviděl místo nadpřirozených bytostí hlavu muže. To se možná podaří jednomu ze sta. Není třeba se dívat na můj obraz, hlava je spatřitelná i na originále v madridském Prádu a dokonce i na prodávaných kopiích triptichu.
